Ministerstvo spravedlnosti představuje nový přístup k právu a spravedlnosti, který staví na čtyřech klíčových pilířích. Budujeme moderní právní rámec, který odpovídá potřebám současné společnosti.
Koncepce spravedlivé spravedlnosti přináší mnoho revolučních změn, které stojí na čtyřech pilířích. Součástí tohoto přístupu je i novela trestního zákoníku, která přináší mnoho změn, které vedou k modernějšímu pojetí spravedlnosti.
Změny v zákonech a právních předpisech představují důležitou součást legislativního procesu. V této sekci naleznete přehled schválených novel, aktualizací a úprav právních předpisů, včetně informací o jejich obsahu, datu účinnosti a dopadu na právní systém.
Jedna z velmi očekávaných změn, které přináší návrh novely trestního zákoníku, se týká omamných látek.
Hranicí mezi legálním jednáním a přestupkem budou nově 3 rostliny konopí, respektive 25 g omamné látky mimo obydlí osoby, či 100 g omamné látky, pokud ji má osoba ve svém obydlí.
Uvedená legalizace se týká výhradně pěstování a přechovávání pro vlastní potřebu osobami staršími 21 let.
Hranice mezi přestupkem a trestným činem se nově posouvá u omamné látky na 50 gramů mimo obydlí, respektive 200 gramů, má-li ji pachatel ve svém obydlí. Hranice u počtu rostlin konopí zůstává beze změny.
Další úpravy drogových trestných činů reagují na dosavadní disproporci v trestním postihu samozásobitelů – osob, které pěstují, sklízejí, sbírají a dále zpracovávají rostliny nebo houby obsahující omamnou či psychotropní látku v množství větším než malém pro vlastní potřebu.
Nově se rovněž zavádí privilegovaná skutková podstata pro případy nedovoleného nakládání s konopím určeným pro jiného, čímž se zohledňuje nižší společenská škodlivost takového jednání v určitých situacích.
Podle dosavadního výkladu bylo privilegované pouze nedovolené pěstování a přechovávání těchto látek pro vlastní potřebu – nikoli však vlastní zpracování. Například sklizení a usušení části rostliny či houby, kterou chce pachatel sám zkonzumovat, se kvalifikovalo jako přísněji trestaná nedovolená výroba. Novela tuto nelogickou hranici překonává a umožňuje zahrnout i jednoduché zpracování do rámce vlastního užívání.
Ochrana lidské důstojnosti v digitální éře.
Návrh novely trestního zákoníku zavádí nový trestný čin zaměřený na nekonsensuální pornografii. Jedná se o situace, kdy je pornografický obsah vytvořen, šířen nebo jinak zpřístupněn bez souhlasu zobrazené osoby.
Trestná bude výroba, dovoz, vývoz, průvoz, nabídka, zpřístupnění, zprostředkování, uvedení do oběhu, prodej či jiné opatření fotografického, filmového, počítačového, elektronického nebo jiného pornografického díla, které zobrazuje nebo jinak využívá osobu bez jejího souhlasu.
Zákon tak reaguje mimo jiné i na technologický vývoj, kdy je možné vytvářet věrohodné intimní materiály bez účasti dotyčné osoby, například pomocí deepfake technologií.
Součástí nové skutkové podstaty je i šíření skutečně existujícího intimního materiálu soukromého rázu bez souhlasu toho, kdo je na něm zachycen.
Zároveň dochází k rozšíření trestného činu poškození cizích práv – nově bude možné postihnout i výrobu a šíření deepfake materiálů nebo jiných výstupů, které neoprávněně zachycují či napodobují podobu jiného člověka.
Trestní právo jako poslední nástroj při řešení dluhů na výživném.
Trestný čin zanedbání povinné výživy patří dlouhodobě mezi nejčastěji stíhané trestné činy v ČR. Novela trestního zákoníku omezuje trestní postih pouze na případy, kdy se v důsledku neplacení výživného – ať už úmyslného, nebo z nedbalosti – vyživovaná osoba ocitne v nebezpečí nouze.
Současně dochází ke snížení dolní i horní hranice trestní sazby. Tím novela reflektuje princip, že trestní právo má být užíváno skutečně jen jako krajní prostředek ochrany práv. Cílem změny není trestat za „platební morálku", ale chránit reálné zajištění základních životních potřeb vyživovaných osob.
"Novela trestního zákoníku navržená Vládou ČR je prvním krokem k posunu kormidla trestní politiky potřebným směrem. Za velmi důležitou považuji změnu postihu neplacení výživného. Schopnost řádně splácet alimenty se uvězněním rozhodně nezlepší, naopak, a bity na tom opět budou jen děti."
Dagmar Doubravová
Ředitelka, RUBIKON Centrum
Za co bude možné uložit peněžitý trest?
Novela trestního zákoníku rozšiřuje možnosti uložení peněžitého trestu. Nově jej bude možné uložit za jakýkoli trestný čin, a to bez dosavadních omezení, kdy dnes je možné peněžitý trest uložit za:
Změna se dotkne také stanovení maximálního počtu denních sazeb, který bude odvozen od závažnosti trestného činu (horní hranice trestní sazby). Cílem této změny je umožnit individuálnější a přiměřenější postih, zejména i ve vztahu k právnickým osobám, kde je peněžitý trest často jediným efektivním nástrojem trestní sankce.
"Snahu o modernizaci trestního řízení velmi kvituji. Trestní řízení by mělo být jednak efektivnější, tak i rychlejší a odtížené od zbytečné byrokracie."
JUDr. Jan Langmeier, MBA
Partner, Langmeier & Co., advokátní kancelář s.r.o.
Věznice se zaplňují pachateli drobných majetkových trestných činů, tzv. „tatrankáři". Tvrdší tresty však k nápravě nevedou – spíše zvyšují počet vězněných.
Zvýšení trestních sazeb za opakované krádeže, k němuž došlo v roce 2010, způsobilo výrazný nárůst počtu osob ve výkonu trestu. Novela nyní ruší zvláštní skutkovou podstatu recidivní krádeže a vrací trestání opakovaných krádeží na úroveň před rokem 2010.
Recidiva tedy nebude automaticky důvodem pro přísnější trestní sazbu, ale bude se nadále zohledňovat při rozhodování o výměře trestu.
I nadále zůstávají opakované krádeže trestné, a to bez ohledu na výši škody – tzv. bagatelní majetková kriminalita nebude beztrestná. Malá škoda bude pouze jedním z faktorů při úvaze o povaze a výši trestu.
Totéž platí i pro recidivu u dalších trestných činů, jako je podvod, zpronevěra nebo provozování nepoctivých her a sázek, u kterých novela rovněž vypouští recidivu jako důvod pro kvalifikaci a zvýšení trestní sazby.
Další krok k prevenci a nápravě. Rychlejší a efektivnější justice.
Významnou část vězeňské populace tvoří osoby, kterým byly přeměněny původně podmíněně odložené nebo alternativní tresty (např. domácí vězení či obecně prospěšné práce) na nepodmíněné tresty odnětí svobody. Tito odsouzení pak často vykonávají více trestů po sobě, které jim byly uloženy nezávisle na sobě. Výsledkem je nepřiměřeně dlouhý výkon trestu, přestože se nejednalo o výrazně závažné činy.
Novela proto umožňuje, aby soud mohl v odůvodněných případech uložit trest i pod dolní hranicí sazby, pokud by jinak uložený trest spolu s dosud nevykonaným trestem byl nepřiměřeně přísný.
Zároveň se posiluje výměna informací mezi soudy – nově bude mít soud, který uložil tzv. „podmínku" nebo některý z alternativních trestů, povinnost bez zbytečného odkladu rozhodnout o důsledcích nového odsouzení (obdobné se pak stanoví pro případy, kdy je trestní řízení skončeno některým z tzv. odklonů). Cílem je rychlejší reakce na porušení podmínek a omezení tzv. řetězení trestů, tedy následného skládání výkonů trestů za méně závažné činy.
Novela rovněž znovu zavádí možnost uložit krátkodobý nepodmíněný trest odnětí svobody trestním příkazem – bez hlavního líčení.
„Zpřísnění" podmíněných trestů
Novela zavádí možnost, aby soud v rámci podmíněného odsouzení uložil obviněnému také povinnost vykonávat činnost odpovídající trestu obecně prospěšných prací. Jde o větší variabilitu a přizpůsobení trestu konkrétním okolnostem případu a osobě pachatele. Tato úprava umožňuje lépe kombinovat výchovný účel podmínky s přímým přínosem pro společnost – a může napomoci snížení recidivy u méně závažných trestných činů.
Novela trestního zákoníku rozšiřuje možnost uložit trest zákazu plnění veřejných zakázek a zákazu přijímání dotací i fyzickým osobám. Dosud bylo možné tyto tresty uložit pouze právnickým osobám – nově se budou vztahovat také na dospělé fyzické osoby (s výjimkou mladistvých).
Zároveň dochází ke zpřesnění výkladu: zákaz plnění veřejných zakázek se bude vztahovat také na situace, kdy odsouzený působí jako subdodavatel, nebo je členem statutárního orgánu či skutečným majitelem právnické osoby, která veřejnou zakázku plní či se účastní veřejné soutěže. Tím se uzavírají mezery v dosavadní právní úpravě.
Mýtus:
Členové statutárních orgánů a skuteční majitelé mohou i po odsouzení uzavírat veřejné zakázky.
Fakta:
Novela jasně stanoví, že zákaz plnění veřejných zakázek a účasti na veřejné soutěži se vztahuje i na osoby, které jednají jako členové statutárních orgánů nebo skuteční majitelé právnických osob. Tím se zamezuje obcházení trestu prostřednictvím ovládaných firem.
Nové úpravy přinášejí flexibilnější přístup k trestnímu řízení proti právnickým osobám.
Návrh novely přináší dvě hlavní změny v oblasti trestního řízení vedeného proti právnickým osobám.
První změna reaguje na problém tzv. prázdných schránek – právnických osob bez majetku, které nevykonávají žádnou činnost. Návrh umožňuje, aby v prověřování mohla být věc odložena, nebo aby již zahájené trestní stíhání mohlo být zastaveno, pokud:
Druhá změna zavádí možnost tzv. podmíněného upuštění od trestního stíhání. Soud nebo státní zástupce může se souhlasem právnické osoby rozhodnout o podmíněném upuštění od stíhání, pokud:
Pokud právnická osoba během zkušební doby splní všechny závazky a nedopustí se dalšího protiprávního jednání, bude se mít za to, že se osvědčila – trestní řízení se považuje za zastavené a nelze je znovu zahájit pro tentýž skutek.
Jak trestní právo reaguje na online projevy podpory terorismu.
Za propagaci terorismu – například ve formě schvalování teroristického činu nebo vychvalování jeho pachatele – spáchanou prostřednictvím veřejně přístupné počítačové sítě (např. na sociálních sítích), je dnes stanovena velmi vysoká trestní sazba v rozmezí 5 až 15 let odnětí svobody. Praxe však ukazuje, že mnohé takové projevy nemají reálný potenciál vést k násilí ani k radikalizaci publika.
Novela tuto disproporci řeší snížením trestní sazby, aby lépe odpovídala typové společenské škodlivosti těchto činů. Současně zůstává zachována možnost uložit přísné tresty v opravdu závažných případech.
Změna se týká i souvisejícího trestného činu vyhrožování teroristickým činem, u něhož dochází k mírnému snížení horní hranice sazby (na 12 let). Cílem je zachovat přiměřenost trestní represe a omezit nutnost soudních „obcházek" mimořádnými instituty.
Úpravou trestných činů z nenávisti míříme mezi moderní otevřené společnosti.
Novela trestního zákoníku rozšiřuje a zpřesňuje úpravu trestných činů spáchaných z nenávistných, resp. předsudečných pohnutek. Reflektuje tak požadavky na rovné a důstojné zacházení ve společnosti.
Dosud bylo možné přísněji trestat trestné činy spáchané na jiné osobě pro její skutečnou nebo domnělou rasu, národnost, příslušnost k etnické skupině, politické přesvědčení, vyznání nebo bezvěrectví – a to buď jako obecnou přitěžující okolnost, nebo kvalifikační znak, který umožňuje vyšší trestní sazbu.
Nově se:
Zároveň se předsudečný motiv doplňuje jako okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby i u některých závažných trestných činů, kde dosud chyběla – např. u znásilnění, sexuálního nátlaku, vraždy, účasti na sebevraždě či útisku.
Cílem je zajištění rovné ochrany všech osob, bez ohledu na to, z jakého důvodu se stávají terčem nenávistných útoků.
Zajištění lepší právní ochrany agentů, zejména při jejich činnosti v boji proti organizovanému zločinu a terorismu.
Současná právní úprava poskytuje policistům plnícím úkoly agenta omezenou beztrestnost, a to pouze pro specifické trestné činy a výlučně v souvislosti s činností organizovaných zločineckých nebo teroristických skupin. Tato úprava nereflektuje dostatečně situace, kdy agent působí mimo prostředí organizovaného zločinu, například v zájmových komunitách nebo při odhalování jiných forem závažné trestné činnosti.
Novela proto zavádí nový právní rámec, který nahrazuje pojem „beztrestnost" pojmem „nestíhatelnost". Hlavní změna spočívá v tom, že pokud agent při plnění svého úkolu spáchá čin, který by byl jinak považován za trestný, nelze jej za tento čin stíhat, a pokud bylo trestní stíhání zahájeno, musí být zastaveno.
Návrh ale obsahuje i ochranné mechanismy, které zabraňují jejímu zneužití:
Tato úprava je koncipována tak, aby byla jednoznačně aplikovatelná, srozumitelná a bezpečná pro agenta, přičemž zároveň znemožňuje testování agenta prostředím (např. snahou o jeho usvědčení skrze provokaci k jiným trestným činům mimo rozsah povoleného působení).
Nový trestný čin chránící českou suverenitu a bezpečnost.
Návrh zákona zavádí nový trestný čin zaměřený na neoprávněnou činnost ve prospěch cizí moci, a to i vykonávanou cizinci, pokud ji provádějí na území České republiky.
Tímto trestným činem se mají postihovat jednání prováděná s úmyslem ohrozit ústavní zřízení, suverenitu, územní celistvost, obranu a bezpečnost České republiky, případně obranu nebo bezpečnost mezinárodních organizací, k jejichž ochraně se Česká republika zavázala.
Postihovat se mají také nelegální zpravodajské aktivity prováděné pro cizí moc na území České republiky.
